Funkce lesů produkční - úloha lesních ekosystémů kultivovaných lesů poskytovat materiální, na trhu uplatnitelné hodnoty. Obvykle se pod pojmem produkční funkce rozumí funkce dřevoprodukční jako tradiční ekonomická funkce lesů. Mezi funkce produkční může však být zařazena kterákoliv funkce lesů uplatňující se v tržním systému svými funkčními efekty jako zboží (např. funkce myslivosti).
Funkce lesů mimoprodukční - soubor funkčních efektů lesů mimo produkci statků, poskytující veřejný užitek při přímém nebo nepřímém využívání ve společenské praxi. Mimoprodukční funkce lesů vznikají buď jako sdružené efekty existence lesů v krajině a procesů lesní výroby (produkce dřeva v kultivovaných lesích), nebo jako cílené efekty mimoprodukčně motivované lesnické činnosti. V prvním případě jde o mimoprodukční funkce sdružené s nahodilými parametry funkčních efektů, v druhém případě o mimoprodukční funkce řízené s plánovitými parametry funkčních efektů. Mimoprodukční funkce lesů jako materiální nebo kulturní služby představují lesnickou infrastrukturu.
Význam mimoprodukčních funkcí lesů, zejména funkcí environmentálních, je v důsledku vývoje civilizačních procesů, změn krajinného prostředí i životního stylu lidí dnes rovnocenný produkční funkci; lesnická politika některých rozvinutých zemí dokonce staví tyto funkce na první místo z hlediska veřejného zájmu.

Funkce lesů ekologická - funkční účinky lesů ovlivňující pozitivně prostředí živých organismů v nejširším smyslu, jindy především vliv lesních porostů na porostní prostředí a na prostředí v dosahu jejich bezprostředního vlivu v okolí. Jde zejména o účinky na ovzduší, půdu a vodu v ekologickém smyslu. Hlavními ekologickými funkcemi lesů jsou funkce klimatická, hydrická a půdoochranná.
Funkce lesů klimatická - soubor funkčních efektů lesů v dlouhodobém režimu meterorologických prvků a jevů v měřítku mikroklimatickém a mezoklimatickém, někdy i makroklimatickém. K důležitým dílčím efektům patří účinky lesních porostů v oboru bilance záření, režimu teploty vzduchu i půdy, v bilanci vodní a v proudění vzduchu. Při důrazu na hlediska ekologie mluvíme o funkci bioklimatické (např. bioklimatické funkční účinky se uplatňují v rámci funkce lesů rekreační, léčebné a ekologické).
Funkce lesů hydrická - též funkce vodní, sdružená funkce lesů jako soubor jim vlastních funkčních efektů ve složkách bilance lesů a vodního režimu i v krajinném prostředí (dálkové hydrické působení lesů). Funkční účinky se vytvářejí pod vlivem ekosystémů, hospodářských procesů a objektů na lesních pozemcích. Jde o kvalitativní i kvantitativní účinky na položky vodní bilance lesů a na genezi odtoku srážkových vod.
Ke kvalitativním účinkům v užším smyslu patří ovlivňování jakosti vody při jejím postupu lesním prostředím (při propouštění srážek korunami, při průsaku lesní půdou i při povrchovém odtoku). V širším smyslu se pod kvalitativními účinky rozumí ovlivňování režimu v tocích zadržováním (retencí) a zpomalováním (retardací) odtoku srážkových vod v lesních ekosystémech a tím vliv lesů v povodí na rozložení odtoku v čase. Ke kvantitativním účinkům patří působení na vodní bilanci a její složky (evapotranspiraci, intercepci, srážky horizontální), projevující se pak v celkovém odtoku z lesů.
Funkce lesů půdoochranná - soubor funkčních efektů lesů působící na ochranu lesní půdy především před různými druhy eroze (vodní, větrné, sněhové) a před svahovými pohyby (sesuvy). V širším smyslu k funkci půdoochranné patří i funkční účinky lesů na vodní režim půd v ochraně před zamokřením.
Funkční efekty půdoochranné funkce se uplatňují jak uvnitř lesních ekosystému, tak i navenek v blízkém okolí (např. ochrana objektů), i v krajinném prostředí vůbec (např. v dálkových vlivech přes režim odtoku srážkových vod i v jakosti vody).

Funkce lesů environmentální - funkční účinky lesů v užším smyslu na životní prostředí člověka, v širším smyslu na prostředí krajinné (přírodní i životní). Hlavními environmentálními funkcemi jsou funkce zdravotní (rekreační, léčebná, hygienická), funkce ochrany přírody a krajiny, jakož i funkce vodohospodářské v ochraně vodních zdrojů a v ochraně krajiny před vodním živlem.
Funkce lesů zdravotní - soubor funkčních efektů lesů, které působí v životním prostředí člověka či šířeji v krajinném prostředí k podpoře zotavení a osvěžení lidského organismu (funkce rekreační), mají účinky léčebné (funkce léčebná) nebo přispívají k čistotě prostředí izolací zdrojů nečistot (škodlivin, NOx) a útlumem jejich šíření (funkce hygienická). Jsou to mimoprodukční funkce sdružené i řízené; funkce léčebná se uplatňuje vesměs jen jako funkce řízená zejména v lesích lázeňských. Soubor zdravotních funkcí se také nazývá funkcemi zdravotně-hygienickými.
Funkce lesů rekreační - soubor funkčních efektů lesů působící na osvěžení a zotavení člověka - návštěvníka lesa. Uplatňuje se souborem účinků bioklimatických v působení především somatickém (režim záření, teploty, vlhkosti a proudění vzduchu) i účinky estetickými a dalšími s působením ve sféře psychiky člověka.
Sdruženou funkci rekreační mají téměř všechny veřejně přístupné lesy. Řízená rekreační funkce nastupuje jako nutná od návštěvnosti 100 osob na 100 ha lesní plochy. Opatření řízené rekreační funkce prohlubují možnosti využití lesního prostředí k účinné rekreaci a zároveň je chrání před znehodnocením. Do 370 osob/100 ha je třeba jen udržovat lesní prostředí (čistotu), při větší návštěvnosti lesa je třeba počítat s jednoduchým vybavením rekreačními a ochrannými objekty, zesílenou ochrannou služnou. Návštěvnost nad 1500 osob/100 ha lesní plochy charakterizuje lesy příměstské a parkové, které vyžadují speciální porostní úpravy a budování rekreačních zařízení. K vybavenosti rekreačních lesů patří např. koše na odpadky, lavičky, pěšiny a cesty pro pěší i cyklisty, jezdecké stezky, přístřešky, vyhlídky, sportovní a dětské koutky, louky na slunění, vodní plochy, informační tabule, parkoviště, oplocenky. Osvěta veřejnosti patří k úkolům lesnických služeb v rámci rekreační funkce lesů.
Funkce lesů hygienická - soubor funkčních efektů lesů v životním prostředí člověka či šířeji v prostředí krajinném, které přispívají k čistotě prostředí izolací zdrojů nečistot (škodlivých látek, NOx) a útlumu jejich šíření. Patří sem např. účinky (dílčí funkce) záchytné (kaptační), filtrační, souborné účinky protihlukové, protiimisní. Charakter funkce hygienické mají někdy i funkční efekty klimatické (např. vliv lesních porostů na proudění vzduchu).
Funkce lesů léčebná - funkce terapeutická, obvykle řízená mimoprodukční funkce lesů se souborem funkčních účinků, který příznivě ovlivňuje somatickou i psychickou složku člověka - pacienta. Přispívá tak k léčení zejména lázeňských pacientů v rámci komplexní lázeňské léčby.
V podstatě jde o bioklimatické účinky lesního mikroklimatu, dané režimem záření, teploty, vlhkosti a proudění vzduchu spolu se složením lesního vzduchu se zdravotně významnou přítomností fytoncidů a záporných iontů. Účinky jsou podporovány hygienou lesního prostředí a psychickoemocionálními uklidňujícími faktory. Lesy určené k terapeutickým a rekreačním účelům jsou k tomu patřičně vybaveny (např. stezky pro terénní léčbu, WC).
Funkce lesů estetická - soubor funkčních efektů projevující se vjemy přírodních krás jako vlastnosti lesních ekosystémů a jejich částí. Důležitou složkou je estetické působení též hospodářských procesů a objektů na lesních pozemcích v kultivovaných lesích. Estetické funkční efekty jsou důležitou složkou souborných efektů funkce rekreační i funkce léčebné.
Estetika lesa je nauka o estetickém působení lesa a o způsobech , jak les obhospodařovat, aby požadavkům estetiky odpovídal. Hledá zákonitosti v kráse lesa, učí jak krásu lesního ekosystému (stromů, keřů, bylin, mechů, zvěře, potoků, cest, terénních tvarů a jejich prostorových seskupení, atd.) vnímat i posuzovat a hlavně jak les upravovat, aby plně odpovídal zákonitostem krásy. Jinak po stránce estetické působí les přírodní a jinak kulturní, ať již hospodářský, zvláštního určení či ochranný. Všeobecně se za krásný považuje les, který je vytvořen v plném souladu s přírodními zákonitostmi, a přitom odpovídá potřebám společnosti. Je to účelně uspořádný, zdravý a životně vyrovnaný les, jenž je nedílnou a plnohodnotnou součástí krajiny a životního prostředí. O významu estetiky lesa svědčí to, že jak stromy, keře a lesní porosty, tak i les jako celek jsou často předmětem umělecké tvorby - výtvarné, literární, hudební. Va

Funkce lesů vodohospodářské - řízené mimoprodukční funkce se soubory funkčních efektů, dosahovaných cílenou lesnickou činností (lesnickými službami) k podpoře, posílení i k vytváření hydrických a půdoochranných účinků pro vodohospodářsky potřebnou ochranu jakosti vody, účelné ovlivnění vodního režimu a vodní bilance. Nositeli funkčních efektů jsou ekosystémy, hospodářské procesy a objekty na lesních pozemcích.
Rozlišují se vodohospodářské dílčí funkce lesů:
Komplexní vodohospodářská funkce k usměrnění kvalitativních i kvantitativních hydrických a půdoochranných účinků pro ochranu zdrojů vody povrchové; týká se lesů ochranných pásem vodárenských nádrží.
Detenční vodohospodářská funkce k usměrnění odtokového režimu srážkových vod pro přiměřenou ochranu kulturní krajiny před záplavami a vodní erozí útlumem velkých vod na malých tocích (bystřinách); týká se lesů horských pramenných území jako Chráněné oblasti přirozené akumulace povrchových vod (CHOPAV).
Vodoochranná vodohospodářská funkce lesů k ochraně jakosti vody se dosahuje cílenými a půdoochrannými i hygienickými účinky v I. pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů a v příbřežních pásech lesů u přítoků vodárenských nádrží i v ochranných pásmech zdrojů vod podzemních.
V lesích s vodohospodářskými funkcemi komplexní a detenční se rozlišují funkční skupiny lesních porostů s lokálními funkcemi: protierozní, desukční (odsávací) a infiltrační (vsakovací). Podle nich se diferencuje obhospodařování těchto vodohospodářsky důležitých lesů. Lokální funkce srážkotvorná ve vysokých polohách hor, spočívající v zachycování horizontálních srážek z horských mlh, ztratila smysl s nástupem imisí.

Funkce lesů krajinná - soubor funkčních účinků lesů v krajinném prostředí. Jde o termín neurčitý: může se jednat o funkci homeostatickou nebo o environmentální funkci lesů v ochraně krajinného (přírodního a životního) prostředí, nebo o funkci ekologické stability krajiny (ekologické stability v širším než lokálním měřítku), popř. o kulturní funkci krajinotvornou (esteticko-environmentální).
Funkce lesů homeostatická - soubor funkčních účinků lesů, které působí na stabilitu krajinného prostředí v nejširším smyslu. Obvykle se pod tímto termínem rozumí sdružená obecná (krajinno) ochranná funkce lesů. Funkční efekty klimatické, hydrické, půdoochranné, ekologické, refugiální a další vytvářejí v souboru homeostatickou funkci lesů.
Funkce lesů ochranná - soubor funkčních účinků lesů působící na ochranu (stabilitu) krajinného (přírodního a životního) prostředí a jeho dílčích složek, zejména půdy i vlastního lesního stanoviště, popř. i objektů.
Obecná (krajinno)ochranná funkce lesů (funkce homeostatická) je jako sdružená funkce vlastní všem lesům. Pod pojmem ochranné funkce se nejčastěji rozumí půdoochranná funkce lesů, případně její dílčí funkce (protilavinová, protisesuvná, protierozní). Ochranná funkce lesů je integrálním funkčním účinkem vlivů klimatických, hydrických, půdoochranných a popř. i dalších. Exponované lokality vyžadují ochrannou funkci řízenou.
Funkce lesů kulturní - soubor funkčních efektů lesů v jejich obecném estetickém a environmentálním působení jako součásti kulturní krajiny (funkce krajinotvorná), jakož i v působení lesů jako původní přirozené složky přírodní krajiny (funkce ochranářská, např. v rezervacích). K funkcím kulturním je možno také počítat funkce lesů pro výzkum, výuku a osvětu.