Metoda probírková je pěstební technologie výchovy porostů začínající růstovým stupněm tyčkovin. Navazuje na pročistky a je charakterizována druhem, silou a intenzitou zásahu, způsobem výběru a intervalem mezi zásahy. Je určována výhledovým a výchovným cílem. Existuje velké množství probírkových metod, které specificky přihlížejí ke složení a stavu porostu a stanovištním podmínkám. Jsou označovány jmény autorů nebo podle místa jejich vzniku. Např. metoda Bohdaneckého a Borggreveho ve smrkových porostech, Michaelisova a dánská metoda v buku, francouzská v dubových porostech atp. Ve většině případů se jedná o větší či menší modifikace základních druhů probírek (viz druh zásahu), popř. jejich sledu. Ch
Index probírkový vyjadřuje druh výchovného zásahu na základě poměru některého z taxačních parametrů středního stromu porostu vedlejšího (těženého) ke střednímu stromu porostu sdruženého. Používán je index objemový, tloušťkový a výškový:

Iv = v / V Id = d / D Ih = h / H

Nízký index značí, že byly těženy stromy nižších stromových tříd (podúrovňová probírka), vyšší index naopak ukazuje na těžbu stromů hmotnatějších, silnějších a vyšších, pocházejících z vyšších tříd (úrovňová probírka). Ch
Probírka - 1. výchovný zásah v lesním porostu v období jeho vyspívání, tj. ve vývojové fázi tyčkoviny nebo tyčoviny. Lesnická praxe zahrnuje do probírek i zásahy ve fázi nastávajících kmenovin. Probírka se uskutečňuje odstraněním porostní složky hospodářsky nevhodné a nežádoucí ve prospěch porostní složky nadějné. Úplné odstranění stromů je někdy možné nahradit omezením jejich negativního vlivu na ostatní stromy (viz tlumení růstu, vyvětvování). Základem je pěstební výběr, který se řídí dobou vykonání, sílou a s tím souvisejícím intervalem zásahů, umístěním zásahů ve vertikálním profilu porostu a způsobem výběru.
2. výchovná metoda (technologie) charakterizovaná sledem jednotlivých výchovných zásahů, které se mohou vzájemně lišit dobou vykonání, umístěním i způsobem výběru. Jsou zpravidla pojmenovány podle autora, místa vzniku, popř. podle základních charakteristických znaků.
Cílem probírky je usměrnění vlastností porostu po stránce:

• produkční tj. zvýšení kvantitativní produkce, dosažení určité cílové skladby sortimentů,
• zajištění bezpečnosti produkce, tj. odolnosti stromu a stability porostu proti škodlivým činitelům,
• ekologické, zejména v lesích ochranných a v lesích ovlivněných imisemi,
• environmentální, zejména v lesích zvláštního určení

Nejznámější probírky nebo probírkové metody jsou:
Probírka podúrovňová - výchovný zásah v porostu středního věku, který je umístěn do spodní korunové vrstvy porostu, tj. do porostní podúrovně. Zasahuje tedy pouze do porostu podružného a odstraňuje ve stupních slabé, mírné a silné probírky (A, B, C) jen stromy třídy 5,4 a 3 Konšelovy klasifikace (třídy 5a, 5b, 4a a 4b Kraftovy klasifikace). Podúrovňové probírky byly systematicky propracovány pro stejnorodé a stejnověké porosty v holosečném hospodářství.
Podúrovňové probírky jsou jednoduché po stránce techniky výběru, zlepšují bezprostředně po zásahu složení porostu odstraněním potlačovaných a produkčně méně významných stromů. Zlepšují mírně humifikaci, proudění vzduchu, ponechaným stromům uvolňují živiny v půdě i ovzduší. Neohrožují produkci porostu, ale slabé a mírné podúrovňové probírky zpravidla nesplňují výchovný cíl, poněvadž aktivně nezasahují do hlavního porostu, který je potřeba ve většině případů pěstebně regulovat. Proto se mohou uplatnit výjimečně, nebo se zesilují posouváním výběru do vyšších stromových tříd s ponecháváním části podružného porostu. Zesílené podúrovňové zásahy v mladém věku mohou v potřebné míře uvolňovat zápoj a působit tak na prodlužování korun úrovňových stromů, usnadní pohyb v porostu a zpřehlední ho.

Probírka úrovňová - výchovný zásah v porostu středního věku, který je umístěn do hlavní korunové vrstvy porostu, tj. do porostní úrovně. Patří sem probírky stupně D - velmi silné, tvarové a stupně E - uvolňovací, při nichž se z porostu odstraňují též nevhodné stromy třídy 1, 2a a 2b podle Konšela (třídy 1,2 a 3 podle Krafta). Úrovňová probírka se vytříbila v porostech listnatých, hlavně bukových a dubových. Ve smrkových porostech středního věku mohou úrovňové zásahy snížit produkci nebo při opožděné výchově jejich odolnost. Také v borových porostech úrovňové probírky zpravidla zhoršují produkci, proto je třeba borové porosty vytříbit úrovňovými zásahy již v I. věkové třídě a pro podporu kvalitativního přírůstu hlavního porostu přejít na probírky podúrovňové.

Probírka kombinovaná - probírka, při níž se uplatňují současně různé způsoby nebo umístění pěstebního výběru. V pěstování lesů se kombinovanou probírkou rozumí zpravidla současné použití úrovňového a podúrovňového zásahu.
Probírka slabá - probírkový stupeň (A) podle Konšela. Odstraňuje z porostu všechny stromy třídy 5, tj. stromy hynoucí a uhynulé, které zaostaly ve výškovém vývoji a mají mimořádně obtížné životní podmínky.
Probírka mírná - probírkový stupeň (B) podle Konšela. Při této probírce se odstraňují stromy třídy 5 a 4, tj. stromy hynoucí a uhynulé, i všechny zastíněné.
Probírka silná - probírkový stupeň (C) podle Konšela odstraňuje stromové třídy 5, 4 a 3, tj. stromy hynoucí a uhynulé, zastíněné životaschopné a stromy ustupující, které svými vrcholy zasahují do porostní úrovně. Ustupující, popř. vrůstavé stromy však mají být těženy jen když sousední úrovňové stromy jsou zcela zdravé a mají vyhovující tvar. Jinak je potřeba naopak odstraňovat méně vhodné stromy úrovňové (2b) ve prospěch stromů vrůstavých. Podobně lze v porostech smíšených ponechat cennější, růstově opožděné dřeviny na úkor méně vhodných dřevin v úrovni, např. vtroušené buky ve smrkových porostech.
Probírka velmi silná (tvarová) - probírkový stupeň (D) podle Konšela odstraňuje stromy třídy 2b (úrovňové stromy netvárné a poškozené), 5 (hynoucí a uhynulé), částečně i 4 a 3 (zastíněné a ustupující). Dochází tím k přerušení zápoje na dobu asi 5 let.
Probírka uvolňovací - probírkový stupeň (E) podle Konšela odstraňuje stromy třídy 2b (úrovňové stromy se stísněnou korunou). Probírka uvolňovací se uplatňuje různým způsobem, zůstává však při ní podle potřeby zachována část podružného porostu.
Probírka odstupňovaná - probírková metoda, při níž se výrazně diferencuje síla po sobě jdoucích výchovných zásahů. Počáteční zásahy jsou silné a dochází k rozvolnění porostu. Jejich cílem je zvýšení odolnosti porostu vytvořením sbíhavých kmenů s dlouhými korunami. V dalších probírkách síla zásahů klesá, což umožňuje zapojení porostu, a v důsledku toho zlepšení kvality stromů. Principy odstupňované probírky jsou obsaženy již v pojetí Bohdaneckého výchovy smrkových porostů.
Probírka Bohdaneckého (česká, milimetrová, orlická) - podúrovňová výchovná metoda, která je v první polovině obmýtí založena na uvolňování korun stromů hlavního porostu s cílem zvýšit tloušťkový přírůst. V hustých mladých porostech začíná výchova nejprve čistkami, teprve potom se odstraňuje podružný porost na hustotu 2000-2500 ks.ha-1, v porostech horší bonity na 2500-3500 ks.ha-1. Až ve druhé polovině obmýtí se má vytvořit plný kmen, proto se od věku 30 roků, vždy až po vytvoření podružného porostu, dělají negativní podúrovňové probírky. Bohdaneckého probírka byla motivována snahou vypěstovat v co nejkratší době nejlépe zpeněžitelné kmeny tlusté 20-36 cm i za cenu zpomalení průběhu čistění kmenů. Porosty vychovávané probírkou Bohdaneckého měly ve věku 40 roků zásobu jako porosty staré 80 roků, založené síjí a nepěstované. Byly také odolnější proti kalamitám.
Probírka Borggreveho - klasická úrovňová metoda výchovy bukových porostů, nazývaná někdy také probírkou výběrnou. Byla založena na předpokladu, že ponechané kvalitnější vrůstavé stromy nahradí úbytek přírůstu odstraněných předrůstavých nekvalitních stromů. S výchovou se začíná až ve věku 50-60 roků, jednotlivé zásahy negativním úrovňovým výběrem se opakují 8 - 10 krát v intervalech 10 roků, síla jednotlivých zásahů je 10-20% zásoby porostu, obmýtí se prodlužuje na 140-160 roků. Z hospodářského hlediska byla probírka Borggreveho motivována poptávkou po silných kvalitních sortimentech buku. Probírka se v praxi neujala.

Probírka francouzská - klasická úrovňová probírková metoda, určená původně pro smíšené buko - dubové porosty, později používaná i v borových, smrkových a jedlových porostech. Je založena na pozitivním úrovňovém výběru. První výchovné zásahy do věku asi 50 roků, v intervalu 6 až 12 roků, jsou nejprve podúrovňové za účelem získat vysoké nezavětvené kmeny. V porostech nad 50 roků se postupuje intenzívními úrovňovými probírkami v intervalech 12 až 20 roků. Princip pěstebního výběru vychází z třídění stromů (podle klasifikace francouzské), při kterém se nejprve vyhledají v pravidelných rozestupech stromy třídy A (stromy hlavní, nadějné) s odpovídající korunou a kvalitním dlouhým kmenem, odstraňují se stromy třídy B (stromy vedlejší škodlivé) tak, že koruny hlavních stromů zůstanou úplně volné. Ponechaný podružný porost buku zlepšuje růst dubu, kryje půdu a kmeny kvalitních dubů. Realizovala se tak důležitá pěstební zásada pro dub, že má mít korunu na slunci, kmen ve stínu a kořeny v čerstvé půdě. Probírka francouzská byla motivována snahou dosáhnout co nejrychlejší produkce kvalitních silných sortimentů dubu na stavbu lodí.

Probírka dánská

Probírka Konšelova - výchovná metoda, která se řadí mezi podúrovňové i úrovňové probírky. Při pěstebním výběru používá klasifikační stupnici Konšelovu, která je základem pro stanovení probírkových stupňů. Rozlišuje 3 stupně podúrovňové a 2 stupně úrovňové probírky, které se liší sílou zásahu. Odstraňují se v nich stromy následujících tříd:

Podúrovňové probírky:

• Stupeň A - probírka slabá - stromová třída 5 (odumírající a odumřelé)
• Stupeň B - probírka mírná - stromové třídy 5 a 4 (stromy odumírající, odumřelé a zastíněné životaschopné)
• Stupeň C - probírka silná - stromové třídy 5, 4 a 3 (stromy odumírající a odumřelé, zastíněné životaschopné i stromy ustupující) popř. i 2b (poškozené úrovňové vedlejší stromy)

Úrovňové probírky:

• Stupeň D - probírka velmi silná (tvarová), kterou se přednostně odstraňují úrovňové nekvalitní, netvárné a poškozené stromy (třída 2b) a stromy hynoucí a uhynulé (třída 5). Částečně se odstraňují i stromy zastíněné a ustupující (třída 4 a 3), které překáží kvalitním úrovňovým stromům, šetří se stromy s příznivým účinkem podružného porostu. Jde o určitou kombinaci pozitivního a negativního výběru v úrovni i podúrovni a svým způsobem o obdobu francouzské probírky.
• Stupeň E - probírka uvolňovací odstraňuje postupně všechny stromy úrovňové se stísněnou korunou (třída 2b). Dochází tak k přerušení zápoje na 5-10 let, část podružného porostu zůstává na ochranu půdy. Probírka uvolňovací je určitou přípravou porostu na obnovu.

Konšelovo pojetí výchovy vychází z individuální potřeby porostu. Naléhavost probírky je podle Konšela dána stavem porostu, kdy ochabuje rozklad humusu, zmenšuje se přírůst, dochází k přeštíhlení kmenů a cenné dřeviny ustupují z porostní úrovně.
Probírka Něstěrovova - výchovná metoda, která je založena na tzv. fyziologickém omlazování porostu. Principem výběru je odstraňování stadijně starších stromů hlavního porostu ve prospěch stromů stadijně mladých s přiměřeným šetřením zápoje. Stromy stadijně staré mají podle teorie stadijního vývoje tyto vlastnosti: Brzy kvetou a plodí, mají klesající výškový přírůst, vrcholy korun svírají tupý úhel a často usychají, mají silnější větve a tupý úhel větvení, hrubou borku a tmavou zeleň listovou. Stromy stadijně mladé mají vlastnosti opačné. Probírka se v praxi neujala, mj. pro obtížnost rozlišení stadijně starých a mladých stromů.
Probírka Schädelinova - úrovňová (jakostní) metoda výchovy založená na péči o jakostní vývoj stromů. Podle této metody začíná péče o jakostní vývoj již v nárostech a čistkami v mlazinách, tj. negativním výběrem v horní vrstvě porostu. Účelem je dosáhnout maximálního počtu jedinců, kteří jsou schopni jakostního vývoje. Vlastní probírky potom probíhají ve dvou etapách, nejdříve jakostní (tzv. selekční, či výběrnou probírkou) v tyčkovinách a tyčovinách, později uvolňovací probírkou v kmenovinách. Důsledně se uplatňuje pozitivní výběr, s jehož pomocí se odstraňuje jeden nejvýše dva stromy škodící nadějným jedincům. V prvních probírkách nazývá Schädelin nadějné stromy náhradníky, z nich při dalších zásazích zůstávají čekatelé (tří vzestupných hodnot) a konečně vyvolenci, kteří tvoří elitní složku porostu. Při uvolňovací probírce dochází k trvalému přerušení korunového zápoje a odstraňují se i stromy podružného porostu, které mají negativní vliv na vyvolence. Při pěstebním výběru používá Schädelin vlastní klasifikační stupnici (viz klasifikace stromů Schädelinova). Přínosem je, že Schädelin definoval kladný a záporný výběr a probírkovou buňku. Kladným výběrem se může podle Schädelina zlepšit jakost i v porostech pěstebně zanedbaných.
Probírka Sucheckého - podúrovňová probírková metoda, jejímž základem je redukce podúrovňových stromů, omezeně i nekvalitní úrovňové složky. Vychází z Burckhardtova třídění stromů. Intenzita probírky se stanoví podle věku, absolutní výškové bonity a skutečného objemového přírůstu porostu probírkovým koeficientem. Pomocí absolutní výškové bonity se také určuje začátek výchovy. Opakování zásahů nezávisí na věku, ale na individuální potřebě porostu. Probírka Sucheckého byla motivována snahou zabránit snižování objemové produkce, vznikla v Polsku a byla určena pro rozsáhlé borové a smíšené lesy.
Probírka Voropanovova - úrovňová probírková metoda, která je založena na stadijním vývoji stromů. Teoretickým principem metody je negativní výběr. Odstraňují se stromy stadijně staré, tj. zpravidla předrůstavé a úrovňové, které již využily doby osvětlení, ve prospěch ponechaných stromů, stadijně mladých tj. stromů zastíněných a vrůstavých. Ty jsou podle Voropanova po uvolnění schopny rychleji a déle přirůstat. Probírka Voropanovova byla určena pro smrkové porosty. Počátek výchovy je ve 20 letech a interval mezi probírkami 5-6 roků. Voropanovova probírka byla často nesprávně ztotožňována s probírkou Borggreveho, na rozdíl od ní však v porostu ponechává silné stromy se znaky stadijní mladosti.
Probírka výběrná - z německého Auslesedurchforstung viz probírka Schädelinova. V české lesnické terminologii je probírka výběrná pojmem nevhodným; termín "výběrný" se vztahuje k výběrnému způsobu hospodaření, ale ani ve spojení s výběrným lesem se u nás pojem probírka výběrná nepoužívá.
Probírka Wagenerova - podúrovňová probírková metoda založená na silném uvolňování vitálních, i méně kvalitních stromů s velkými korunami v horní vrstvě porostu. Metoda vychází z probírky Bohdaneckého a řadí se k metodám přírůstného hospodářství. Byla vyvinuta v lesích vzniklých po rozsáhlých převodech lesa středního na les vysoký, v důsledku čehož byl nedostatek mýtních porostů. Proto byla vedena snahou po urychlení růstu a výtěže v mladších porostech. Pe

Prosvětlování porostů - postup, který prostřednictvím silných pěstebních zásahů, vede k plnému porušení zápoje za účelem získání světlostního přírůstu. Prosvětlování porostů se používá převážně v nastávajících kmenovinách. Pokud se takto přerušený zápoj do mýtnosti neuzavře, je třeba pečovat o spodní patro podružných dřevin, nebo keřů, které chrání půdu a porost před škodami osluněním (zejména v bukových a dubových porostech). Pe

Uvolňování korun - pěstební zásah, při kterém se z bezprostředního okolí vybraných jedinců (nadějné, nebo cílové stromy) odstraňují stromy, které je zastiňují. Cíle tohoto opatření mohou být různé, např. podpora přírůstu, zvýšení vitality nebo odolnosti stromu apod. Pe
Přírůst světlostní - zesílený tloušťkový přírůst dostavující se po záměrném prosvětlení - uvolnění zápoje nastávajících a starších kmenovin. Výrazný je u stinných dřevin, zejména u buku a smrku, slabší u borovice a dubu. Světlostní přírůst je základem přírůstného hospodářství a zlepšuje výnos při převodech na maloplošný pasečný (podrostní) a výběrný les. Te