Pěstební zásah - pěstební opatření za účelem ovlivnění růstových a jakostních vlastností stromů a porostů.
Zásah výchovný - pěstební opatření za účelem dosažení výchovného cíle.
Druh zásahu ve výchově porostů je označen podle korunové vrstvy, do které je výchovný zásah zaměřen. Klasická výchova porostů rozlišuje tři základní druhy: podúrovňový, úrovňový a neutrální (jinak též kombinovaný). Při podúrovňovém zásahu se odstraňují stromy 5., 4. i 3. stromové třídy. Při úrovňovém zásahu stromy 2. a 1. třídy Krafta a při neutrálním se zasahuje do všech stromových tříd. Základní druhy se dále dělí podle intenzity nebo stupně.
Intenzita (síla, vydatnost) zásahu ve výchově porostů vyjadřuje množství těžených stromů vzhledem k množství stromů porostu sdruženého (před zásahem). Množství se vyjadřuje buď počtem stromů, výčetní základnou nebo objemem, a to v hodnotách absolutních nebo relativních, přičemž hodnoty těchto parametrů porostu sdruženého jsou rovny 100 %. Podle druhu zásahu se rozlišuje intenzita slabá či mírná, střední, silná a velmi silná.
Stupeň zásahu - ukazatel informující o tom, do kterých stromových tříd je výchovný zásah zaměřen. Klasická probírková stupnice Krafta vztahující se k podúrovňovým zásahům má 3 stupně: při prvém stupni A se odstraňují stromy potlačené, životaschopné a odumírající, při stupni B navíc stromy podúrovňové a částečně zastíněné a při stupni C ještě část stromů vrůstavých. Jiné stupnice [např. Fluryho (1888), Konšelova (1931), Wiedemana (1935) rozšířené i na zásahy úrovňové] označují slabý úrovňový stupeň písmenem D a silný stupeň písmenem E.
Zásah podúrovňový- výchovná seč, při které se podle stupně zásahu těží stromy nižších stromových tříd. Při slabém zásahu se odstraňují stromy odumírající a suché, při mírném zásahu stromy suché, odumírající a potlačené a při silném zásahu také stromy vrůstavé, popř. jedinci z úrovně. Zásah podúrovňový je nejobvyklejší v jehličnatých porostech mladšího věku.
Zásah úrovňový - výchovný zásah, při kterém se odstraňují z porostu netvárné, stínící nebo jinak nevhodné stromy vyšších stromových tříd, tj. stromy vrůstavé, úrovňové i předrůstavé.
Zásah kombinovaný - výchovná těžba stromů určených k odstranění na základě kombinovaného výběru
Zásah individuální - výchovná těžba stromů určených k odstranění na základě individuálního výběru.
Zásah schematický - výchovná těžba, při níž se odstraňují stromy ve smyslu schematického výběru. Je použitelný ve stejnověkých nesmíšených homogenních porostech smrku a borovice jako součást racionální technologie za použití motomanuálních nebo plně mechanizačních prostředků.
Interval zásahu je období mezi dvěma po sobě se opakujícími zásahy. Je závislý na dynamice vývoje porostu, a proto na dřevině a stanovišti. Je buď pravidelný, např. pětiletý, nebo odstupňovaný tak, aby odpovídal vývojové křivce: v mládí kratší, později delší. Udává se buď počtem roků, nebo nově bezčasovým ukazatelem, jimž je např. rozdíl horní výšky, které porost dosáhne v době předcházejícího a následného zásahu. Časový interval je ovlivněn intenzitou růstu, popř. bonitou, bezčasový nikoliv a je proto universálnější. V obou případech délka intervalu souvisí s intenzitou zásahů. Interval je významnou součástí modelů výchovy porostů a výchovných programů.
Doba oběžní je doba, po níž se ve výběrném lese těžební zásah znovu opakuje na téže části. Te
Násobnost zásahu vyjadřuje počet (výchovných) zásahů v plánovacím decenniu a tím také přibližnou délku pěstebního intervalu. Např. násobnost 2 vyjadřuje, že v decenniu se mají uskutečnit dva zásahy, a to např. po pěti letech, nebo také prvý po třech a druhý po sedmi letech apod. Tím je násobnost přibližným, ale v hospodářskoúpravnické praxi dostačujícím ukazatelem pro plánování výchovných sečí.
Naléhavost zásahu - důležitost zásahu uváděného v lesním hospodářském plánu (v části provozní plán) pro vývoj stavu lesa. Jde především o zásahy pěstební a o opatření ochrany lesa. Nejvyšší naléhavost mají opět zásahy, jejichž neprovedení by znamenalo ve svých důsledcích výraznou újmu lesa, a nejnižší pak opět zásahy, které lze bez potíží odsunout. Ko
Zásah včasný - výchovný zásah uskutečněný v optimálním stavu porostu a proto účinně vedoucí k dosažení výchovného cíle. Zásahy včasné mají největší význam v mladých porostech, v nichž vývoj i růst stromů je nejintenzivnější. Zabrání se jimi zahuštění zápoje s následným zkrácením korun, škodlivému rozpínání předrostlíků a obrostlíků a sníží se zastoupení nežádoucích druhů dřevin. Jiný zásah je buď předčasný nebo opožděný.
Zásah opožděný - těžba stromů v pěstebně zanedbaném porostu za účelem výchovy. Protože zanedbané porosty jsou přehoustlé, mají sníženou statickou stabilitu, kvalitu a snížený tloušťkový přírůst, výchovný účinek opožděného zásahu je nejen menší, ale může být pro odolnost porostu i nebezpečný. Proto opožděný zásah musí být mírnější a častěji opakovaný. Celý výchovný program se podřizuje stavu zanedbaného porostu. V listnatých porostech je opožděný zásah (opoždění výchovy) zcela nevhodný.
Zásah předčasný - těžba stromů v porostech, které z hlediska výchovy ještě nevyžadují úpravu hustoty. Při takovém zásahu vyvstává nebezpečí přírůstových ztrát, zabuřenění půdy, zhoršení kvality stromů v důsledku zvětevnatění i ohrožení statické stability. Předčasný zásah má malý výchovný účinek a není hospodárný.
Jádro pěstební péče je porostní složka, která dává předpoklady k naplnění výchovného cíle. Tvoří ji převážně vitální a kvalitní stromy vyšších stromových tříd, na které se soustředí pozornost pěstitele. Ve smrkových porostech se jádro pěstební péče nachází převážně v 1.stromové třídě, v borových a listnatých spíše ve 2. třídě Krafta. Ve smíšených porostech, jedná-li se o cílové dřeviny v příměsi, může být i ve třídě 3.