Rozměry:

Strom výšky až 60 m, tloušťky až 2 m, věku až 500 let.

Koruna:

Koruna v mládí kuželovitá, později válcovitá, ve stáří s vrcholem jakoby uťatým, nazývaným „čapí hnízdo“, větve v pravidelných přeslenech, většinou vodorovně odstávající se větví v jedné rovině, takže jsou ploché.

Kmen:

Kmen přímý, průběžný, skoro válcovitý, plnodřevnější (méně sbíhavý) než u smrku. Borka tenká, hladká, bělošedá, až ve vysokém stáří šupinatá a podélně rozpukaná a hnědošedá.

Dřevo:

Dřevo není barevně rozlišeno na jádro a běl, má vyzrálou část, je šedobílé až hnědošedé. Letokruhy ostře ohraničené, uvnitř letokruhu je pozvolný přechod mezi jarním a letním dřevem. Nemá pryskyřičné kanálky.

Kořenový systém:

Kořenový systém má kůlový kořen i silné boční, hluboko sahající kořeny.

Větve:

Mladé větvičky krátce šedě chlupaté.

Pupeny:

Pupeny malé, vejčité, světle hnědé, bez pryskyřice, vzácně slabě pryskyřičnaté, šupiny tupé.

Jehlice:

Jehlice jsou dvouřadě uspořádané, na plodonosných větvích vztyčené a špičaté. Jsou 17-30 mm dlouhé, 2-2,5 mm široké, ploché, na konci vykrojené, na vrchní straně s podélnou rýhou, tmavě zelené a lesklé, na spodní  mají dva bělavé proužky průduchů. Vytrvávají asi 10 let.

Samčí šištice:

Samčí šištice na spodní straně větví, žluté. Samičí vzpřímené, zelené, později nafialovělé.

Šišky:

Šišky vzpřímené, 10-20 cm dlouhé, 3-5 cm široké, válcovité, na konci krátce špičaté nebo zaoblené, před dozráním nazelenalé nebo namodralé, po dozrání hnědé. Semenné šupiny zaokrouhlené, podpůrné je přečnívají a jsou špičaté.  

Variabilita:

Variabilita malá, např. u vrcholu koruny, který může být špičatý nebo hnízdovitý, v délce a barvě jehlic. 

Rozšíření:

Rozšíření má těžiště v hercynsko-karpatské a alpské oblasti, v horských skupinách střední a jižnější Evropy. U nás od 300 do 1 300 m n.m.

Ekologické nároky:

Snáší dlouhotrvající zástin, náročná na vláhu stejnoměrně rozloženou během roku, nesnáší lokality podmáčené. Roste na půdách z různých hornin, na hloubku půdy a živiny je náročnější než smrk. 

Plodnost:

V porostu začíná plodit v 60-70 letech, jako solitéra asi ve 30, semenné roky se opakují nepravidelně, nejčastěji po 4-6 letech. Kvete v květnu až červnu, semena dozrávají v září, kdy je i doba sběru šišek, protože ty se po dozrání začnou rozpadat.

Semena:

Semena 7-10 mm, trojúhelníkovitá, žlutohnědá, s velkým obsahem pryskyřice, přirostlá k dvojnásobně dlouhému, hnědému nebo nafialovělému křídlu. Rychle, asi za půl roku, ztrácejí klíčivost. Pokud se skladují, tak v rozpadlých šiškách, v nepříliš tlustých vrstvách, které se během zimy několikrát přehodí, vyčištěná v bedničkách, které mají dno i víko z hustého pletiva, nebo v bedničkách vrstvená s pískem.

Síje:

Výsev je nejvhodnější na podzim, stratifikovaná na jaře. Z podzimního výsevu vzcházejí na jaře, z jarního za 3-4 týdny.

Semenáček:

Semenáčky mají 5, někdy 6 modravě zelených děložních jehliček. V prvním roce přibude stejný počet kratších jehliček, které se s děložními střídají. V druhém roce vyroste nad děložní článek, ve třetím postranní větvička, pak nepravidelné a asi od 6. roku pravidelné přesleny. 

Sazenice:

Školkují se 2 leté, ručně i 1 leté, pěstují se 3-5 leté sazenice

Výsadba:

Sadba jamková na jaře, nejlépe do nárostů a k vylepšování jiných dřevin.

Růst:

Růst pomalý, zvětšuje se asi v 15 letech, výškový kulminuje ve 40-50, trvá přes 100 let. 

Většinou tvoří směsi se smrkem a bukem.

Škodliví činitelé:

Nesnáší velké holoseče, trpí pozdními mrazy a okusem zvěří.

Význam:

Použití dřeva podobné smrku, lépe štípatelné, trvanlivé pod vodou. Ceněna jako vánoční stromky, ozdobná klest, podnož pro cizí jedle, v sadovnictví málo pro choulostivost.