|
Obecná charakteristika: Třetí
nejrozšířenější HS v ČR (311 000 ha). Charakteristickým
znakem je vysoká produkce, ale i značné ohrožení abiotickými činiteli.
Převládá smrk, nejkvalitnější porosty smíšené smbk (jd). Půdy
jsou odolné vůči zhoršení fyzikálních a chemických vlastností.
Vitální buřeň omezuje možnost přirozené obnovy. Příznivý terén
umožňuje použití mechanizace.
Ohrožení: větrem
- významné/průměrné
sněhem
- významné/průměrné
erozí
- zanedbatelné/průměrné
Málo stabilní porosty s cílem produkovat
maximum kvalitní dřevní hmoty při nutném zaměření na bezpečnost
produkce.
Nejvýznamnější ekologická funkce: vodohospodářská
- infiltrační
Hlavní soubory lesních typů HS: 5S, 6S, 5B, 6B,
5H, 6H, 5D, 6D
Průměrný bonitní stupeň smrku: 2. - 4.
Umělá
obnova - zalesňování
Minimální
hektarové počty prostokořenného sadebního materiálu:
(Příloha
č. 8 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.)
Hustota zakládaných
porostů stejná jako u HS 53
3,5 až 4 tis. ks.ha-1
(Při použití krytokořenného sadeb. materiálu
lze minimální hektarové počty snížit až o 20 %)
Přirozená obnova
Obnova smrku přirozenou
cestou je zde s ohledem na výrazné zabuřenění zpravidla velmi
obtížná. Proto musí být sníženo zakmenění u přípravné fáze
clonných sečí obvykle jen na ± 0,9.
Často je nutná mechanická, resp. chemická příprava půdy. V porostech
se zastoupením buku je nutné zajistit přirozenou obnovu této dřeviny
i na těchto stanovištích přirozenou cestou.
Péče o kultury a
nárosty
(viz HS 53)
Výchova porostů
Model výchovy pro HS 55
má tyto základní znaky
|
Pořadí
|
Stáří
|
Horní
|
Počet
stromů
|
Pěstební
|
Průměrný
|
|
zásahu
|
porostu
|
výška
|
na
ha po zásahu
|
interval
|
rozestup
|
|
|
(let)
|
(m)
|
(tisíc ks)
|
(let)
|
(m)
|
|
1.
|
10-15
|
5
|
1,9-2,1
|
10
|
2,3
|
|
2.
|
25
|
10
|
1,4-1,6
|
10
|
2,6
|
|
3.
|
35
|
15
|
1,0
|
10
|
3,2
|
|
4.
|
45
|
20
|
0,85
|
15
|
3,4
|
|
5.
|
60
|
25
|
0,70
|
15
|
3,8
|
Výchova sm porostů musí být na stanovištích
ohrožených abiotickými činiteli uplatňována zásadně metodou
(principem) tzv. odstupňované výchovy.
Princip odstupňované výchovy - v porostech ohrožených
sněhem a větrem se začíná s intenzívními zásahy v mládí.
Zvláštní zřetel (nejintenzívnější výchovný zásah) je kladen
na 1. pročistku - cíl: snížit nebezpečí škod sněhem. Postupně
se intenzita zmírňuje až do slabých zásahů v dospívajících
porostech - cíl: minimalizovat nebezpečí škod větrem.
1. fáze výchovy - intenzívní výchovné zásahy v mládí.
Již prvým zásahem se snižuje počet stromků na 1.600 - 2.100
ks/ha!! Rovněž 2. výchovný zásah ve věku 20 - 25 let je relativně
silný.
Schematické
zásahy lze použít pouze při h < 7 m a výchozí hustotě vyšší
než 4000 ks/ha.
Současné
porosty už ale vznikly převážně v řidších sponech. Zde lze
použít tzv. kombinovaný výběr - odstranění každé 6. - 8. řady
(tím současně vznikají rozčleňovací linky). Uvnitř polí
individuální výběr. Silnými zásahy v mládí se nejen zvýší
stabilita porostu (snížení těžiště v důsledku delších
korun), ale současně se podporuje i zvýšení tloušťkového (světlostního)
přírůstu a tím zlepšení štíhlostního kvocientu.
2. fáze výchovy - mírnější výchovné zásahy ve středním
věku. Cílem výchovy je zde vzájemná opora korun stromů pro zvýšení
odolnosti proti bořivému větru. Proto je nutný přechod na plný zápoj,
a to včas, t.j. před dosažením výšky 15 m. Zásadně nezasahovat
do úrovně a nadúrovně. Pracovat zpočátku středně silnými, později
slabými zásahy v podúrovni. Aktivní výchovu v podstatě
ukončit ve věku 50 - 60 let, ve starších porostech přejít pouze na
zdravotní výběr.
Posouzení statické
stability smrkových porostů
2 základní kritéria -
štíhlostní kvocient (h : d)
- délka koruny
|
Věkový
|
Štíhlostní
|
Poměr
délky koruny
|
|
stupeň
|
kvocient
|
k
výšce středního stromu
|
|
1
|
-
|
100
|
|
2
|
<
80
|
100 - 75
|
|
3
|
< 85
|
75 - 50
|
|
4
|
|
|
50
|
|
5 - 6
|
|
}
|
neporušený
|
|
7 - 8
|
|
zápoj
|
Péče o dospívající
porosty - zpevňovací seče
Obnova porostů
|
