\n
![\"\"](\"http:\/\/helix.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/wp-content\/uploads\/2018\/05\/pest_stav_smes-300x225.jpg\")
<\/p>\n= spole\u010denstvo spole\u010denstvo d\u0159evin s charakteristick\u00fdm druhov\u00fdm slo\u017een\u00edm, tvo\u0159\u00edc\u00ed semknut\u00fd, v\u00edcepatrov\u00fd stromov\u00fd porost s vlastn\u00edm ekoklimatem. Klimaxov\u00fd, p\u0159\u00edrodn\u00ed = kone\u010dn\u00e9 stadium sukcese sukcese lesa (ve kter\u00e9m se ustaluje struktura i toky) se skladbou d\u0159evin i doprovodn\u00fdch druh\u016f rostlin a \u017eivo\u010dich\u016f, odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed klimatick\u00fdm i p\u016fdn\u00edm podm\u00ednk\u00e1m na dan\u00e9m stanovi\u0161ti (v dan\u00e9 oblasti p\u0159edstavuje posledn\u00ed \u010dl\u00e1nek fylogenetick\u00e9ho v\u00fdvoje). Ozna\u010duje se t\u00e9\u017e jako les p\u016fvodn\u00ed; v \u010cR pouze zbytky v rezervac\u00edch (Boub\u00ednsk\u00fd prales).
\n<\/p>\n
= fytocenologicky podobn\u00fd p\u016fvodn\u00edmu lesu klimaxov\u00e9mu na dan\u00e9m stanovi\u0161ti, se zm\u011bn\u011bnou strukturou. V\u011bt\u0161ina na\u0161ich p\u0159irozen\u00fdch les\u016f se klimaxov\u00e9mu lesu bl\u00ed\u017e\u00ed, nedosahuje ho v\u0161ak v d\u016fsledku t\u011b\u017eby.<\/p>\n
![\"\"](\"http:\/\/helix.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/wp-content\/uploads\/2018\/05\/les_prirozeny-300x224.jpg\")
OLYMPUS DIGITAL CAMERA<\/p><\/div>\n
= soubor organism\u016f a jejich prost\u0159ed\u00ed v jednot\u011b jak\u00e9koli hierarchick\u00e9 \u00farovn\u011b (Tansley 1935)
\n= \u00fahrn v\u0161ech \u017eiv\u00fdch organizm\u016f a abiotick\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed v dan\u00e9m \u010dasoprostoru \u010dasoprostoru (Jen\u00edk 1995)
\n= relativn\u011b trval\u00fd dynamick\u00fd dynamick\u00fd syst\u00e9m souboru organizm\u016f a jejich prost\u0159ed\u00ed (ekotopu) vytv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00ed ur\u010ditou stabilitu danou potravn\u00edmi vazbami potravn\u00edmi_vazbami, resp. kolob\u011bhem \u017eivin kolob\u011bh a tokem energie tok_energie uvnit\u0159 t\u00e9to \u00farovn\u011b (ON 48 0002)
\n= ekologick\u00fd syst\u00e9m, v n\u011bm\u017e jsou ve vz\u00e1jemn\u00fdch vztaz\u00edch v\u0161echny \u017eiv\u00e9 slo\u017eky se souborem fyzik\u00e1ln\u00edch a chemick\u00fdch faktor\u016f, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159ej\u00ed prost\u0159ed\u00ed t\u011bchto organizm\u016f. Z\u00e1kladn\u00ed funk\u010dn\u00ed vlastnost\u00ed ekosyst\u00e9mu je kolob\u011bh l\u00e1tek a jednosm\u011brn\u00fd tok energie tok_energie.<\/p>\n
= ekologick\u00fd syst\u00e9m, kter\u00fd se vyzna\u010duje v dan\u00e9m prost\u0159ed\u00ed ur\u010ditou stabilitou stabilita, a to jako celek celek, tak i z hlediska jednotliv\u00fdch slo\u017eek jednotliv\u00fdch_slo\u017eek.<\/p>\n
= je charakterizov\u00e1n souborem abiotick\u00fdch abiotick\u00fdch a biotick\u00fdch biotick\u00fd_faktorfaktor\u016f.<\/p>\n
viz. tak\u00e9 Struktura \u2013 Funk\u010dn\u00ed struktura<\/p>\n
= souhrn v\u0161ech ne\u017eiv\u00fdch (abiotick\u00fdch) sou\u010d\u00e1st\u00ed p\u0159\u00edrody (geologick\u00fd podklad a miner\u00e1ln\u00ed slo\u017eky p\u016fdy, vodn\u00ed a klimatick\u00fd re\u017eim dan\u00e9 lokality)
\n= konkr\u00e9tn\u00ed stanovi\u0161t\u011b, tvo\u0159\u00ed ho klimatop (soubor klimatick\u00fdch faktor\u016f dan\u00e9 lokality) a edafotop (re\u017eim fyzik\u00e1ln\u00edch a chemick\u00fdch \u010dinitel\u016f v\u00e1zan\u00fdch (u terestrick\u00fdch ekosyst\u00e9m\u016f) na substr\u00e1t)
\nProducenti = v\u0161echny autotrofn\u00ed organismy (fototrofn\u00ed bakterie, zelen\u00e9 rostliny, \u0159asy a sinice) obsahuj\u00edc\u00ed fotosyntetick\u00e1 barviva (bakteriochlorofyl, chlorobiumchlorofyl, chlorofyly a, b, c, d), s jejich\u017e pomoc\u00ed jsou tyto organismy schopny vytv\u00e1\u0159et z anorganick\u00fdch l\u00e1tek a viditeln\u00e9 \u010d\u00e1sti spektra slune\u010dn\u00edho z\u00e1\u0159en\u00ed energeticky bohat\u00e9 organick\u00e9 slou\u010deniny, je\u017e jsou pohotov\u00fdmi zdroji chemicky v\u00e1zan\u00e9 energie (nap\u0159. cukry, ale zejm\u00e9na ATP, kys. adenosintrifosfore\u010dn\u00e1).
\nKonzumenti = organismy, kter\u00e9 nejsou schopny fotosynt\u00e9zy (\u017eivo\u010dichov\u00e9, nezelen\u00e9 rostliny, houby a neautotrofn\u00ed bakterie), jsou proto heterotrofn\u00ed. Energeticky bohat\u00e9 l\u00e1tky z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed konzumac\u00ed t\u011bl producent\u016f. Nezelen\u00e9 rostliny a v\u011bt\u0161\u00ed \u017eivo\u010dichov\u00e9 jsou vzhledem ke sv\u00e9 velikosti (a povaze sv\u00e9 potravy) n\u011bkdy ozna\u010dov\u00e1ni jako heterotrofn\u00ed makrokonzumenti, zat\u00edmco houby, neautotrofn\u00ed bakterie a tak\u00e9 \u010detn\u00ed z\u00e1stupci \u010dlenovc\u016f p\u0159edstavuj\u00ed mikrokonzumenty.
\nDestruenti (reducenti) = mikrokonzumenti – z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed energie je u nich spojeno s rozkladem l\u00e1tek a uvol\u0148ov\u00e1n\u00edm miner\u00e1ln\u00edch \u017eivin, kter\u00e9 jsou tak op\u011bt zp\u0159\u00edstupn\u011bny producent\u016fm pro dal\u0161\u00ed fotosynt\u00e9zu. Ozna\u010duj\u00ed se proto jako dekompozito\u0159i (syn. rozklada\u010di, detritof\u00e1gov\u00e9).<\/p>\n
![\"\"](\"http:\/\/helix.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/wp-content\/uploads\/2018\/05\/components_of_the_environment.jpg\")
<\/p>\n
\u00dapln\u00fd ekosyst\u00e9m mus\u00ed obsahovat v\u0161echny \u010dty\u0159i slo\u017eky, mezi nimi\u017e prob\u00edh\u00e1 kolob\u011bh hmoty a jednosm\u011brn\u00fd tok energie (p\u0159enos l\u00e1tek a energie mezi producenty, konzumenty a dekompozitory v ekosyst\u00e9mu se uskute\u010d\u0148uje v potravn\u00edch \u0159et\u011bzc\u00edch; kde jeden organizmus je pro druh\u00fd zdrojem energie).<\/p>\n
![\"\"](\"http:\/\/helix.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/wp-content\/uploads\/2018\/05\/tabulka_les_jako_ekosystem.png\")
<\/p>\n
= schopnost ekosyst\u00e9mu vr\u00e1tit se p\u016fsoben\u00edm vlastn\u00edch vnit\u0159n\u00edch mechanizm\u016f k dynamick\u00e9 rovnov\u00e1ze.
\nM\u016f\u017ee b\u00fdt dosahov\u00e1na:
\n– p\u0159i velk\u00e9 druhov\u00e9 diverzit\u011b se specializovan\u00fdmi vyhran\u011bn\u00fdmi n\u00e1roky \u010dlen\u016f biocen\u00f3zy
\n– p\u0159i mal\u00e9 druhov\u00e9 diverzit\u011b druh\u016f, jejich\u017e n\u00e1roky jsou \u0161irok\u00e9 a m\u00e1lo vyhran\u011bn\u00e9.
\nZp\u011btn\u00e1 vazba
\n= mechanizmus ustaluj\u00edc\u00ed dynamickou rovnov\u00e1hu; vz\u00e1jemn\u00e9 n\u00e1hodn\u00e9 p\u016fsoben\u00ed mezi prvky (subsyst\u00e9my) t\u00e9ho\u017e syst\u00e9mu, p\u0159i n\u011bm\u017e doch\u00e1z\u00ed k zesiluj\u00edc\u00edmu nebo zeslabuj\u00edc\u00edmu p\u016fsoben\u00ed veli\u010diny B, kter\u00e1 byla p\u0159\u00edmo nebo nep\u0159\u00edmo zm\u011bn\u011bna veli\u010dinou A, na tuto veli\u010dinu A.
\n– pozitivn\u00ed zp\u011btn\u00e1 vazba podporuje zpravidla dynamick\u00fd dynamick\u00fd r\u016fstu syst\u00e9mu, ten v\u0161ak \u010dasem nar\u00e1\u017e\u00ed na ur\u010dit\u00e9 hranice – limity vn\u011bj\u0161\u00edho prost\u0159ed\u00ed, co\u017e m\u016f\u017ee znamenat \u00fatlum populace populace, p\u0159\u00edpadn\u011b a\u017e jej\u00ed rozpad.
\n– negativn\u00ed zp\u011btn\u00e1 vazba v\u00edce zabezpe\u010duje dynamickou rovnov\u00e1hu syst\u00e9mu, a proto ji m\u016f\u017eeme ozna\u010dit za hlavn\u00ed princip stabilizace.<\/p>\n
= schopnost zabr\u00e1nit zm\u011bn\u011b b\u011bhem p\u016fsoben\u00ed ru\u0161iv\u00e9ho faktoru.
\n– m\u011b\u0159\u00edtkem je rozp\u011bt\u00ed mezi ob\u011bma stavy: \u010d\u00edm men\u0161\u00ed rozd\u00edly mezi norm\u00e1lem a odchylkou, t\u00edm je syst\u00e9m odoln\u011bj\u0161\u00ed. Rezistentn\u00ed syst\u00e9m uchov\u00e1v\u00e1 svoji strukturu v\u016f\u010di ru\u0161iv\u00fdm vliv\u016fm a\u017e po ur\u010ditou hranici, ale po jej\u00edm p\u0159ekro\u010den\u00ed se rychle hrout\u00ed a rozpad\u00e1.<\/p>\n
= schopnost vr\u00e1tit se k norm\u00e1lu po skon\u010den\u00ed p\u016fsoben\u00ed ru\u0161iv\u00e9ho faktoru.
\n– m\u011b\u0159\u00edtkem je \u010das, za kter\u00fd dojde k obnov\u011b norm\u00e1lu. Resilientn\u00ed syst\u00e9m se m\u011bn\u00ed u\u017e p\u0159i n\u00edzk\u00e9 intenzit\u011b ru\u0161iv\u00e9ho podn\u011btu, ale i p\u0159i vysok\u00e9 intenzit\u011b a p\u0159i p\u0159\u00edpadn\u00fdch zm\u011bn\u00e1ch sv\u00e9 struktury si uchov\u00e1v\u00e1 schopnost vr\u00e1tit se k norm\u00e1lu. Takov\u00fd syst\u00e9m m\u016f\u017ee m\u00edt tedy n\u00edzkou rezistenci a p\u0159esto b\u00fdt vysoce resilientn\u00ed.<\/p>\n
= stav ve kter\u00e9m se nach\u00e1z\u00ed \u017eiv\u00fd syst\u00e9m p\u0159i mobilizaci (v procesu p\u0159\u00edpravy) obrann\u00fdch nebo n\u00e1pravn\u00fdch proces\u016f v\u016f\u010di podn\u011bt\u016fm p\u0159esahuj\u00edc\u00edm obvykl\u00e9 rozp\u011bt\u00ed homeost\u00e1zy.
\np\u0159\u00edklad<\/p>\n
1. reak\u010dn\u00ed f\u00e1ze: induk\u010dn\u00ed (sign\u00e1ln\u00ed reakce) \u2013 (po\u010d\u00e1tek stresu) – odklon od fyziologick\u00e9ho stavu
\n– pokles vitality
\n– katabolick\u00e9 procesy p\u0159evy\u0161uj\u00ed anabolick\u00e9 procesy
\n2. restitu\u010dn\u00ed f\u00e1ze: f\u00e1ze odolnosti \u2013 (pokra\u010duj\u00edc\u00ed stres) – adapta\u010dn\u00ed procesy
\n– repara\u010dn\u00ed procesy
\n– reaktivace
\n3. kone\u010dn\u00e1 f\u00e1ze: f\u00e1ze vy\u010derp\u00e1n\u00ed \u2013 (dlouhodob\u00fd stres) – intenzita stresu je vysok\u00e1
\n– p\u0159ekro\u010den\u00ed repara\u010dn\u00ed kapacity
\n– chronick\u00e9 po\u0161kozen\u00ed, smrt
\n4. regenera\u010dn\u00ed f\u00e1ze \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e1 \u010di pln\u00e1 regenerace<\/p>\n
![\"\"](\"http:\/\/helix.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/wp-content\/uploads\/2018\/05\/regeneracni_faze-225x300.jpg\")
<\/p>\n
= kvalitativn\u011b p\u0159irozen\u00fd podn\u011bt v nep\u0159irozen\u00fdch kvantech nebo podn\u011bt pro organizmus kvalitativn\u011b ciz\u00ed.<\/p>\n
= reakce vznikaj\u00edc\u00ed p\u0159i setrval\u00e9m p\u016fsoben\u00ed stresoru.<\/p>\n
(z \u0159eck\u00e9ho homoios = stejn\u00fd, stasis = stav, m\u00edsto, poloha)<\/p>\n
= soubor princip\u016f vedouc\u00edch v \u017eiv\u00fdch syst\u00e9mech na z\u00e1klad\u011b z\u00edskan\u00fdch informac\u00ed ke kompenzaci odchylek vn\u011bj\u0161\u00edho prost\u0159ed\u00ed, a t\u00edm k dynamick\u00e9 rovnov\u00e1ze vnit\u0159n\u00edho prost\u0159ed\u00ed
\n= obecn\u011b se tak ozna\u010duje tendence biologick\u00fdch syst\u00e9m\u016f odol\u00e1vat zm\u011bn\u00e1m a setrv\u00e1vat v rovnov\u00e1\u017en\u00e9m stavu (tj. stavu, do kter\u00e9ho se celek vrac\u00ed pot\u00e9, co z n\u011bho byl odklon\u011bn\u00fd).<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Les = spole\u010denstvo spole\u010denstvo d\u0159evin s charakteristick\u00fdm druhov\u00fdm slo\u017een\u00edm, tvo\u0159\u00edc\u00ed semknut\u00fd, v\u00edcepatrov\u00fd stromov\u00fd porost s vlastn\u00edm ekoklimatem. Klimaxov\u00fd, p\u0159\u00edrodn\u00ed = kone\u010dn\u00e9 stadium sukcese sukcese lesa (ve kter\u00e9m se ustaluje struktura i toky) se skladbou d\u0159evin i doprovodn\u00fdch druh\u016f rostlin a \u017eivo\u010dich\u016f, odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed klimatick\u00fdm i p\u016fdn\u00edm podm\u00ednk\u00e1m na dan\u00e9m stanovi\u0161ti (v dan\u00e9 oblasti p\u0159edstavuje posledn\u00ed \u010dl\u00e1nek […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/rumex.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/7"}],"collection":[{"href":"https:\/\/rumex.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/rumex.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/rumex.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/rumex.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/rumex.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/7\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":31,"href":"https:\/\/rumex.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/7\/revisions\/31"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/rumex.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}