Lesy b\u00fdval\u00e9ho velkostatku R\u00e1jec nad Svitavou prod\u011blaly sv\u016fj stalet\u00fd v\u00fdvoj obdobn\u00fd v\u00fdvoji i v jin\u00fdch les\u00edch. I zde lesy slou\u017eily p\u016fvodn\u011b v\u00fdhradn\u011b t\u011b\u017eb\u011b a to nejen d\u0159eva, podle nahodil\u00e9 pot\u0159eby vyb\u00edran\u00e9ho se\u010d\u00ed toulavou, ale i lesn\u00edho steliva, lesn\u00ed tr\u00e1vy, bukvic a \u017ealud\u016f k v\u00fdkrmu dobytka; lesy sk\u00fdtaly lesn\u00ed pastvu a dod\u00e1valy pot\u0159ebnou zv\u011b\u0159 pro jejich majitele. B\u011bhem 19. stolet\u00ed byly v\u0161ak zdrojem pro v\u00fdrobu d\u0159ev\u011bn\u00e9ho uhl\u00ed, j\u00edm\u017e se do roku 1857 vyt\u00e1p\u011bly hamry a vysok\u00e9 pece v Blansku. S rostouc\u00ed pot\u0159ebou d\u0159ev\u011bn\u00e9ho uhl\u00ed k taven\u00ed \u017eelezn\u00e9 rudy, rostla p\u0159irozen\u011b i pot\u0159eba d\u0159\u00edv\u00ed. Tato t\u011b\u017eba hrani\u010dila velmi \u010dasto s pusto\u0161en\u00edm lesa. N\u00e1sledek spot\u0159eby ne\u00fam\u011brn\u00e9ho mno\u017estv\u00ed nejd\u0159\u00edve bukov\u00e9ho d\u0159\u00edv\u00ed a pot\u00e9 i jedlov\u00e9ho se tedy dostavil. R\u00e1je\u010dt\u00ed lesn\u00edci ji\u017e na po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed byly nuceni hledat n\u00e1hradn\u00ed, rychleji rostouc\u00ed d\u0159eviny, ne\u017e byly jedle, buk a dub. Buk pro pot\u0159ebu vodn\u00edch staveb m\u011bla nahradit borovice obecn\u00e1 a \u010dern\u00e1. Buk a jedli pak rychleji rostouc\u00ed smrk.<\/p>\n
V r\u00e1jeck\u00fdch les\u00edch zp\u016fsobila obrovsk\u00e9 \u0161kody velk\u00e1 vich\u0159ice z roku 1739. V d\u0159\u00edve ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9 dominik\u00e1nsk\u00e9 f\u00e1zi z roku 1750 je zaznamen\u00e1no, \u017ee tato vich\u0159ice ve v\u011bt\u0161in\u011b les\u016f vyvr\u00e1tila vysokokmenn\u00e9 d\u0159\u00edv\u00ed, tak\u017ee je\u0161t\u011b v roce 1750 t\u011bchto v\u00fdvrat\u016f bylo velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed. Mnoh\u00e9 z t\u011bchto v\u00fdvrat\u016f byly ji\u017e zcela shnil\u00e9, na mnoh\u00fdch m\u00edstech nebylo mo\u017eno proj\u00edt, nemohl r\u016fst tak\u00e9 \u017e\u00e1dn\u00fd les.
\nD\u0159evo z t\u011bchto polom\u016f m\u011bla zu\u017eitkovat v roce 1746 v Jedovnic\u00edch postaven\u00e1 tav\u00edc\u00ed pec a hamr v Doubravici. V roce 1740 vznikl v r\u00e1jeck\u00fdch les\u00edch velk\u00fd po\u017e\u00e1r trvaj\u00edc\u00ed osm t\u00fddn\u016f a v roce 1747 pak dal\u0161\u00ed po\u017e\u00e1ry trvaj\u00edc\u00ed \u0161est t\u00fddn\u016f. R\u00e1jeck\u00e9 lesy byly po t\u011bchto katastrof\u00e1ch zna\u010dn\u011b zruinov\u00e1ny.<\/p>\n
V rev\u00edru Obora (R\u00e1jec) bylo p\u011bt vyho\u0159el\u00fdch ploch, jejich\u017e v\u00fdm\u011bra byla 446 4\/8 m\u011b\u0159ice (85,64 ha). V ostatn\u00ed \u010d\u00e1sti tohoto rev\u00edru o v\u00fdm\u011b\u0159e 1567 m\u011b\u0159ic (300,55 ha) byla zastoupena zejm\u00e9na jedle, pak buk a smrk.
\n\u00dapln\u011bj\u0161\u00ed obraz o les\u00edch r\u00e1jeck\u00e9ho panstv\u00ed n\u00e1m d\u00e1v\u00e1 Josefsk\u00fd katastr, kter\u00fd byl po\u0159\u00edzen v roce 1787.
\nRev\u00edr Obora byl v k. \u00fa. Doubravice, Hole\u0161\u00edn, Kuni\u010dky, N\u011bm\u010dice a R\u00e1jec.V k. \u00fa. N\u011bm\u010dice byl v Josefsk\u00e9m katastru zaznamen\u00e1n vrchnostensk\u00fd les Obora a P\u0159iv\u00fd\u0161iny, maj\u00edc\u00ed v\u00fdm\u011bru 331 jiter 1534 \u010dtvere\u010dn\u00edch s\u00e1h\u016f (191,04 ha). Polovina t\u00e9to plochy byla porostl\u00e1 v\u011bt\u0161inou bukem a habrem, m\u00e9n\u011b dubem. Druh\u00e1 polovina byla porostl\u00e1 jedl\u00ed a m\u00e1lo smrkem. Tvrd\u00e9 listn\u00e1\u010de se nach\u00e1zely na dobr\u00e9 i st\u0159edn\u00ed p\u016fd\u011b. Jehli\u010dnany pak pom\u011brn\u011b stejn\u011b na dobr\u00e9, st\u0159edn\u00ed i \u0161patn\u00e9 p\u016fd\u011b.<\/p>\n
Podle zachoval\u00e9 mapy d\u0159evinn\u00e9 skladby z roku 1830 na \u00fazem\u00ed v\u00fdzkumn\u00e9 plochy v t\u00e9 dob\u011b byl p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b mlad\u00fd bukov\u00fd porost (10 a\u017e 30 let). Rovn\u011b\u017e podle mapy stavu d\u0159evinn\u00e9 skladby z roku 1964 a roku 1884 se jedn\u00e1 o bukov\u00fd les st\u00e1\u0159\u00ed 30 a 50-55 let.
\nStav z roku 1933 v\u0161ak ji\u017e ukazuje na podstatnou zm\u011bnu v druhov\u00e9 skladb\u011b porost\u016f a to v\u00fdrazn\u011b ve prosp\u011bch smrku, kter\u00fd je v tomto obdob\u00ed ve st\u00e1\u0159\u00ed cca 30 let. To znamen\u00e1, \u017ee porosty buku, kter\u00e9 vznikly na devastovan\u00fdch ploch\u00e1ch po po\u017e\u00e1rech a vich\u0159ic\u00edch v prvn\u00ed polovin\u011b 18. stolet\u00ed, byly vyt\u011b\u017eeny koncem 19. stolet\u00ed a nyn\u011bj\u0161\u00ed monokultura smrku byla zalo\u017eena na p\u0159elomu stolet\u00ed. Znamen\u00e1 to, \u017ee um\u011bl\u00e1 monokultura smrku je v 1. generaci a m\u00e1 st\u00e1\u0159\u00ed cca 70 let.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Historie zm\u011bn druhov\u00e9 skladby porostu E.Klimo Lesy b\u00fdval\u00e9ho velkostatku R\u00e1jec nad Svitavou prod\u011blaly sv\u016fj stalet\u00fd v\u00fdvoj obdobn\u00fd v\u00fdvoji i v jin\u00fdch les\u00edch. I zde lesy slou\u017eily p\u016fvodn\u011b v\u00fdhradn\u011b t\u011b\u017eb\u011b a to nejen d\u0159eva, podle nahodil\u00e9 pot\u0159eby vyb\u00edran\u00e9ho se\u010d\u00ed toulavou, ale i lesn\u00edho steliva, lesn\u00ed tr\u00e1vy, bukvic a \u017ealud\u016f k v\u00fdkrmu dobytka; lesy sk\u00fdtaly lesn\u00ed pastvu […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":94,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/rumex.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/119"}],"collection":[{"href":"https:\/\/rumex.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/rumex.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/rumex.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/rumex.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=119"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/rumex.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/119\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":122,"href":"https:\/\/rumex.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/119\/revisions\/122"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/rumex.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/94"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/rumex.mendelu.cz\/oryx\/les_jako_ekosystem\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=119"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}