Objekt Paseka

Experiment s holosečnou obnovou se nachází v oblasti Drahanské vrchoviny (projekt Rájec).
Porost 213B2 se nachází na severovýchodním svahu v nadmořské výšce přibližně 620 m n.m. na Drahanské vrchovině asi 3 km západně od obce Němčice (zem. souřadnice 49o 26’ 31’’ s.š. a 16 o 41’ 30’’ v.d.). Na geologickém podloží kyselého granodioritu se vyvinuly půdy typu oligotrofní kambizemě, typologicky porost zařazen do souboru lesních typů 5K – kyselá jedlová bučina. Klimaticky je oblast charakterizována jako mírně teplá a mírně vlhká s dlouhodobým průměrem roční teploty 6,6 oC a s ročním úhrnem srážek 683 mm.
Původní bukový porost byl přeměněn na smrkovou monokulturu kolem roku 1900.Současný porost vznikl na jaře 1978 zalesněním paseky, která vznikla po vytěžení dospělého smrkového porostu. Holá seč vznikla následkem těžby celostromovou metodou provedenou v zimě 1977-1978. Těžba byla provedena motorovou pilou a celé stromy byly vytahovány traktorem a odvětveny odvětvovacím strojem.
Na jaře 1978 byla paseka zalesněna znovu smrkem s použitím zalesňovacího pluhu. Vytvořená brázda pro zalesnění byla hluboká 10-20 cm.
Na pasece byly vytvořeny 4 kvadranty o rozměrech 50×50 m oddělené izolačními pásy o šířce 10 m. Na kvadrantech B a C byly použity tříleté sazenice, kvadranty A a D byly osázeny šestiletými řízkovanci rezonančního smrku (spon 2,5 x 2 m). Pro téměř 90 % úhyn řízkovanců muselo být v roce 1979 realizováno opakované zalesnění kvadrantů A a D tříletými sazenicemi (Janíček, 1990). V roce 1986 proběhlo první inventarizační měření populace, přičemž věk kultury dosahoval 11 – 12 let a hojně se vyskytující nálet obsahoval věkové spektrum od 1 do 10 let. Ve věku tyčkoviny byl z porostu odstraněn přirozeně vzniklý nálet, přičemž vždy na jednom dílci (označení číslem 1) v rámci kvadrantu bylo zmlazení ponecháno. Při tomto zásahu byly vytěženy i některé stromy z výsadby.